Téma měsíce května 2012

Wilfrid Stinissen - O Duchu Svatém (1)

16. 5. 2012 15:13
Rubrika: Nezařazené

Wilfrid Stinissen*- muž modlitby, naslouchání a kontemplace. Následující článek je přepsán z jeho knihy s názvem Putování k Pravdě. Víme, že je to právě Duch Svatý, který nás má uvést do plné Pravdy a který nás má naučit všemu....I přesto Wilfrid si nedává za cíl nás informovat,  nebo naučit něčemu novému. Jde o to, srdcem pochopit, o čem jsme dřív měli jen matné tušení. Proto můžeme číst klidně pomalu. Ať se nám myšlenky inspirované Duchem vryjí hluboko do srdce....


Ze všech tří osob svaté Trojice je Duch nejtajuplnější. Ducha svatého není možné si představovat tak, jako si představujeme Otce nebo Syna. Syn se nám zjevuje v lidské podobě: má obličej, mluví, má city, žije a umírá jako my. Tím, že odhaluje tajemství své podstaty, že  je jediným a milovaným Synem svého Otce, zjevuje též Otce. Otec je sice neviditelný, tušíme však jeho přítomnost, ba i jeho tvář, když pozorujeme Syna. Je Otcem Synovým, a stačí pohledět na Syna, abychom poznali Otce (J 14,9).

 Naproti tomu Duch nemá tvář, nemá dokonce ani jméno, které by naznačovalo, že je osobou. Nikdo se nemůže před Ducha postavit, nikdo ho nemůže vidět. „Vy ho znáte", praví Ježíš, „neboť  přebývá u vás a  bude ve vás"  (J 14,17). Pociťovat přítomnost Ducha svatého znamená v první řadě uvědomovat si jeho působnost, otevřít se jeho vlivu,  řídit se jeho vnuknutími, dovolit, aby byl původem všeho našeho počínání.

Jeho jméno „Duch svatý" vlastně jeho podstatu nikterak nevyjadřuje. Tím,  že  je Duch, se od Otce a od Syna nikterak neliší. Otec i Syn by mohli mít toto jméno, Bůh sám mohl by se nazývat „Duch svatý". Ježíš to říká samařské ženě: „Bůh je Duch" (J 4,24). Boha jakožto Boha charakterizuje to, že je Duch a že je svatý. Augustin (354-430) však poukazuje na  to, že tato neexistence specifického jména právě dost paradoxně vyjadřuje něco z podstaty Ducha. Protože ho pojmenováváme na základě toho, co je Otci a Synovi společné, je jeho podstatou být právě jednotou mezi Otcem a Synem. Specifickou vlastností Ducha svatého je vytvářet pospolitost. Proto právě všeobecný název „Duch svatý" je svou obecností nejlepší způsob, jak vyjádřit, co je pro něj typické. Duch svatý je živoucí paradox: jeho identita spočivá v tom, že je tím, co je pro druhé dva společné. Jeho zvláštností je, že nemá zvláštnost. Jaké poučení pro nás, kteří tak horlivě hledáme svou identitu a chceme rozvíjet svou osobnost! Duch si nepřeje nic jiného než ustoupit do stínu. Duch nechce být ničím zvláštním, jeho podstatou je rozplývat se v druhých

To be continued.....

__________________________

*Wilfrid Stinissen, OCD, se narodil roku 1927 v belgických Antverpách. Tento bosý karmelitán je doktorem filosofie, od roku 1967 žije v karmelitánském klášteře ve Švédsku. Exercitátor a autor mnoha knih věnovaných duchovnímu životu. Napsal také řadu časopiseckých článků. V Karmelitánském nakladatelství vyšlo již deset jeho titulů.

 
Zobrazeno 1800×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka